|
Jen si ještě dovolím malé vysvětlení toho,co se vlastně děje v NPBL… Pokud se bezzásahové zóny rozšíří směrem dolů, do nižšších n.v., jde o rozšíření do smíšených a listnatých porostů. Tudíž z hlediska kůrovce téměř bezproblémových. To je totiž ten hlavní rozdíl mezi % zón NPŠ a NPBL. Naopak, starostové si zřejmě vymohli zásahy proti kůrovci v nové části NPBL až do r. 2027. Původně měla být tato nová část připravena na bezzásahovost do r. 2017. Prakticky celé území rozšířené části NPBL spadá pod správní území Linberg a právě starostka této obce prosadila právo veta. Jsem skutečně přesvědčen, že podstatná část rozšíření I. zón ne-li celá, se týká původní části NPBL. Takže z tohoto hlediska nelze vidět žádnou změnu. Jde zas a jen o vhodnou (účelovou) interpretaci tohoto rozhodnutí v TZ NPŠ a zejména pak vnímání těchto informací těmi, kteří o tom mnoho nevědí nebo mnoho nepřemýšlí a věří tomu co je psáno. Pro lepší přehled si zde dovoluji umístit ještě pár faktů: Vymezování přírodních (bezzásahových) zón v procentech a následné porovnání NPBL a NPŠ je velmi zavádějící. NPBL má výměru 24 tis. ha a rozšíření I. bezzásahových zón na nejméně 50 % do konce r. 2007 znamená rozšíření I. zón na 12 tis. ha. V současné době tvoří bezzásahové území v NPŠ 9 tis. ha (13 %). Pokud by došlo k rozšíření I. bezzásahových zón v NPŠ na požadovaných 30 - 40 %, znamenalo by to, že výměra těchto přírodních zón by převyšovala cílovou výměru bezzásahového území NPBL 75%,což má být v roce 2027. V případě rozšíření na 30 % celkovou výměru NPBL zhruba o 3 tis. ha a v případě rozšíření na 40 % by pak celkovou výměru NPBL převyšovala 1,5 krát. V NPBL již převážná část smrkových porostů v původní části kůrovci podlehla (asi 5 tis.) ha. NPŠ tvoří především čisté smrčiny náchylné k rozpadu vlivem tlaku kůrovce, na bavorské straně převládají smíšené a listnaté porosty, kde na každé místo uvolněné kůrovcem sežraným smrkem, čekají desítky až stovky semenáčků listnatých dřevin a jedle.Zde je nutné zvážit, do jaké míry je schopen stávající porost plnit funkce nezbytně nutné nejen pro vývoj semenáčků samotných, ale i další(vodohospodářské atd …)v NPBL, a do jaké míry zcela jiné a mnohem hůře postižené porosty u nás. Struktura lesů v NPBL je zkrátka jiná. Je to dáno především jinými klimatickými podmínkami daných expozicí svahů a konfigurací terénu. Přirozené rozšíření zejména jedle a buku sahá v NPBL do podstatně vyšších n.v. (vegetačních stupňů). Proto nesrovnávejte nesrovnatelné. Z TZ NPŠ není patrné do kterých částí NPBL se bude bezzásahová zóna rozšiřovat na oněch proklamovaných 50 %. Jsem přesvědčen, že půjde o oblast "staré" části NP, tedy oblasti z hlediska kůrovce bezproblémové a že v části NP přiřazené v r. 1997 bude k rozšiřování bezzásahového území přistupováno velmi obezřetně. Proto také zřejmě došlo k posunu doby diferencovaného přístupu v této části (zasahování proti kůrovci) z r. 2017 na r. 2027. Zdeněk Klofáč (člen o.s Šumava 21) |